| Abstrakt: |
Systém současných příjmení užívaných na území dvou slovanských národních jazyků: češtiny a polštiny, zkoumá se podle sedmi aspektů: etymologického, motivačního, slovotvorného, deklinačního, pravopisného, frekvenčního a lokalizačního (teritoriální rozšíření jednotlivých příjmení). Analýzovaná příjmení jsou původu domacího, šíře slovanského a neslovanského, jich vznik motivovaly: 1) osobní jmena (slovanské, hebrejské, řecké, latinské a germánské), 2) místní jmena, 3) jmena národů, 4) poloha, druh či charakter bydliště a jeho lokalizace v terénu, 5) vlastnosti tělesné a duševní, 6) označení vzrůstu, věku a příbuzenských vztahů, 7) sociální rozvrstvení, feudální, vojenské aj. hodnosti, právní a majetkové vztahy, 8) názvy řeměsel, zaměstnání a činnosti člověka, 9) názvy živočichů a rostlin, 10) názvy věcí, potravin, abstrakt, přírodních jevů ap., 11) slovesná pojmenování, označení různých dějů, 12) slova nesklonné. Při vzniku příjmení častěji uplatnila se proprializace než slovotvorna obměna. Nejrozšířenější jsou na obou jazykových územích příjmení Novák : Nowak. (Bi)
|
